Každý z vás jistě podobné stavy zažívá. Zavřít oči a utéct do reality do snů, které se na 95 % nikdy nestanou skutečností. Občas nad tím přemýšlím, jestli je to vlastně dobrý nápad - zavřít oči a představit si něco, co jsem vždycky chtěla. Po čem toužím a co skutečně chci. Vysnít si realitu, která je vždycky krásná. A i když i tam se přeci jen nějaký ten vroubek, ale i ten k životu patří - jen v těchto chvílích bývá o dost mírnější a klidnější, než jak se následně může ve skutečnosti zdát.
Kolikrát se tento okamžik najde i během dne. Například jedu ve vlaku a raději zavřu oči (pokud tedy neposlouchám písničky, jinak vnímám na 90 % text), než abych sledovala okolní krajinu, která je vlastně i krásná. Představuji si, co všechno by se mohlo stát a častokrát jsou v představách osoby, které buď neexistují - a tudíž jim vlastně nikdy ani nevidím do obličeje a jen si domýšlím detaily - nebo si vysnívám přesně dané osoby, které se tam mají nacházet, ale v tom případě se to "zvrhává" a nemusí to vůči okolí dopadnout dobře. Ono v těchto momentechstačí totiž občas pohled či dva, které jsou delší... a hned nemají (a na 90 % jde o dívky) problém s tím, že si s daným chlapcem vysní klidně i svatbu.
Uznávám, že zrovna v tomto nejsem tak náročná - bohatě mi stačí nějaké spřítelení, které se nakonec převrhne do nějakého slabého vztahu či jak to nazvat, nemusí to hned být svatba, 2 děti, pak 5 vnoučat, stáří, diamantová svatba a co já ještě víc co se dokáže někomu vysnít. Někdy to totiž nemusí být jen tohle. Já - jakožto pravidelnější hráč RPG - si občas i vysnívám něco, co by se pak mohlo dít mým postavám na jedné z RPG stránek. Sním to vlastně jejich očima a ono naučila jsem se i to, že se do nich občas tak vžiji, že pak sama netuším, co to vlastně píšu - jde to tak nějak samo. Ale tohle není to, co by se tady mělo řešit.
Častokrát právě za zavřenýma očima hledáme útěk od reality, ale i částečné bezpečí. Stačí zavřít oči a jsme tam, kde nikdo jiný s námi být nemůže, pokud si jej nevysníváme. Prožíváme-li těžké období, pak se přeci jen lépe chodí spát, když víte, že to pro vás vlastně znamená to, že váš mozek na chvíli vypne od okolí a představí vám imaginární obrazy, které byste chtěli zažívat - a v těchto chvílích to například i klidně může být fungující a šťastná rodina či dobře a bohatě vybavený dům. Každý i v tomto má své určité priority, a ani tyhle vám nikdo nikdy vzít nemůže. Nemůže vás přece někdo hanit za to, že si vysníváváme vztah, když vám nefunguje nebo jste žádný neměli.
Zkrátka a dobře - nenechte si nikdy mluvit do toho, co si vysníváte. Je to přece jen vaše představivost. Nic na tom zkrátka nikdo nemůže změnit. Neexistují na to zákony. Nikdo vás za to nemůže zatknout, pokutovat, nic. Pokud to tedy nepřejde do fáze, kdy to bude nějaké psychopatické a vy si za tím půjdete i v realitě a půjdete, jak se říká, "přes mrtvoly". Pak už to je dost nebezpečné.
Bezpečně snijte a fantazírujte.
0 komentářů:
Okomentovat